Foto: Veronika Klesnilová, pxhere

S profesionálnou letuškou sme sa porozprávali o jej práci aj životnom prostredí.

Pochádza od našich západných susedov, no aktuálne žije skôr v oblakoch. Ak práve nelieta s jednou z najznámejších leteckých spoločností sveta, spoznáva najrôznejšie kúty našej planéty. O živote letušky vydala Veronika už pred dvoma rokmi knihu, ktorá mala u ľudí veľmi slušný úspech. Teraz chystá pokračovanie príbehov z oblakov.

V rozhovore s Veronikou Klesnilovou sa dozviete:

  • Aký by mal byť človek, ak chce pracovať v leteckej spoločnosti? Aké vlastnosti mať nemôže?
  • Čo je na práci letušky najlepšie?
  • A čo naopak najhoršie?
  • Je práca leteckého personálu o cestovaní, alebo je to zamestnanie ako každé iné?
  • Ako Veronika vníma to, že letecká doprava prispieva ku klimatickej zmene?
  • A ako bude vyzerať budúcnosť leteckej dopravy?

Odpovede Veroniky Klesnilovej sme ponechali v pôvodnom českom jazyku pre väčšiu autentickosť a súlad s jazykom jej vydanej a pripravovanej knihy. 

Ako letuška pracuješ už niekoľko rokov, vydala si o tejto profesii a svojich zážitkoch knihu jednoducho, dokonale jej rozumieš. Aký by mal byť človek, aby si túto prácu užil a robil ju dobre? Naopak, kto by ju podľa teba nezvládol?

Pokud si chce člověk tuhle práci užít, měl by mít v prvé řadě rád cestování. Tohle je jedna z hlavních výhod, dostaneš se na všechna ta místa, o kterých čteš v průvodcích a na která se bez neomezeného rozpočtu a nekonečné dovolené jako normální člověk jen těžko podíváš. Co se týče práce samotné, jde převážně o kontakt s lidmi, člověk by měl být milý, vstřícný, usměvavý. Jednání a komunikace s různými národnostmi by mu neměla dělat problém. Pokud je člověk vznětlivý a těžko překousne, že si na něm cestující třeba vylije vztek, i když to není jeho chyba, myslím, že u téhle práce dlouho nevydrží.

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Čo je na práci letušky najťažšie?

Za nejtěžší, kromě už zmíněného překousnutí nepříjemných pasažérů, osobně považuji neustálé přelétávání mezi různými časovými pásmy, což je velice fyzicky vyčerpávající. Člověk je jeden den v Austrálii a tři dny nato může letět do New Yorku, kolikrát ani neví, co je za den v týdnu. Jako další bych zmínila zvládání někdy i patnáctihodinových letů a odloučení od rodiny.

Ako sa teda vyrovnávaš s jet lag-om (pásmová choroba pozn. red.) a aké tipy by si poradila bežným cestujúcim?

V tomhle se mi nejvíce osvědčilo přizpůsobit se místnímu času. Pokud přistanu ráno, snažím se celý den nějakým způsobem zabavit a jít spát až večer, i když podle dubajského času, na který jsem zvyklá, bych třeba měla jít spát rovnou. V tomhle dost pomáhá kafe a takový program, který člověka strhne natolik, že nemá čas přemýšlet nad tím, jestli je unavený. Což v nových destinacích naštěstí nebývá problém. Vzhledem k tomu, že ve vzdálenější destinaci běžně zůstáváme jeden až tři dny, funguje tohle nejlépe. Jakmile přistanu zpět v Dubaji, najedu opět na dubajský čas. Někdy je ale člověk unavený natolik, že ani tahle strategie nefunguje. V tu chvíli poslouchám svoje tělo a jdu spát, kdykoli si o to řekne. Občas i hodina odpoledního spánku pomůže.

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Väčšina ľudí si túto profesiu dosť idealizuje. Predstavujú si, že veľa cestujete, spoznávate nové miesta a mestá a užívate si ich atmosféru. Je to ale naozaj tak?

Samozřejmě, že je to tak! To je ta krásná stránka téhle práce a proto si myslím, že většina z nás tuhle práci dělá. Občas je člověk ale opravdu tak unavený, že nemá chuť ani náladu. A některé lety bývají opravdu náročné, což normální pasažér nemá ani šanci postřehnout, což je ale na druhou stranu dobře. Má kniha Veronika v Dubaji, Ze života letušky, se těmihle příběhy jen hemží.

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Pracuješ pre jednu z najznámejších leteckých spoločností sveta, ktorá sídli v Dubaji. V čom sa líši od iných aeroliniek?

Provozujeme jedny z nejlepších letadel, kromě Boeingu 777 máme mimo jiné největší flotilu obrovských Airbusů A380. Ta letadla nabízí nadstandardní komfort pro cestující, a to i v ekonomické třídě. Disponujeme nejvyspělejším informačním a komunikačním systémem na palubě, můžete si vybrat z obrovské nabídky aktuálních filmů, hudby, dokonce se na palubě můžete živě dívat třeba na fotbal nebo brouzdat po internetu. V první třídě se na Airbusech není problém i osprchovat. Pravidelně za to získáváme různá ocenění jedné z nejlepších světových aerolinií.

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Vedela by si si predstaviť, že by si pracovala pre niektorú z nízkonákladových leteckých spoločností?

Představit bych si to asi dovedla, nicméně vím, že tudy moje profesní kroky nejspíš nepovedou. Tahle práce mi neskutečně moc dala, nicméně do Dubaje jsem se rozhodla odjet primárně kvůli cestování po celém světě. Do budoucna bych se ráda věnovala jinému oboru.

Aktuálne vydávaš svoju druhú knihu z prostredia práce letušky. V čom bude iná a čo sa v nej ľudia budú môcť dozvedieť?

Nad druhou knihou jsem uvažovala primárně díky obrovskému ohlasu na tu první, spousta lidí si o druhou knihu psala. Rozhodla jsem se do toho jít formou crowdfundingové kampaně, což ale asi nebyla nejšťastnější volba. Myslela jsem, že kniha bude mít osobnější ráz, budu ji moct k lidem dostat nějakým osobnějším způsobem, protože u první knihy se spousta lidí na autogramiády nedostala. Myslím, že lidé mají pocit, že i když se peníze na vydání druhé knihy nevyberou, stále si ji budou moct koupit v knihkupectvích, což ale není pravda. Pokud se peníze nevyberou, druhá kniha bohužel nevznikne.

Druhé pokračovanie Veronikiných príbehov zo sveta letušky môžete podporiť na tomto odkaze

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Letecká doprava sa aktuálne dostáva do nemilosti veľkej časti spoločnosti. Dôvodom je uhlíková stopa, ktorú odtláča do našej planéty. Čo si tomto negatívnom dopade lietania na životné prostredie myslíš ty ako profesionálna letuška?

Dokud se k této problematice nepostaví čelem samotné aerolinie, my, jako jednotlivci, s tím moc nezmůžeme. Je fajn, že se letecké společnosti snaží omezovat každé kilo navíc. Tím, že se sníží hmotnost letadla, sníží se i jeho spotřeba. Pokud se aerolinie nezačnou přiklánět k obnovitelným zdrojům energie, případně ke kompenzačním poplatkům pro samotné cestující, což si upřímně nedovedu představit, myslím, že se moc nezmění, lidé na dovolenou létat nepřestanou.

Necítiš niekedy pocit spoluzodpovednosti za klimatickú zmenu? Samozrejme, ak by si túto profesiu nerobila ty, robil by ju niekto iný, ale predsa… V spoločnosti sa vyskytuje nový fenomén nazvaný ekologická úzkosť. Nepociťuješ ju?

Kdybych tohle řešila, nemohla bych jezdit ani autem. Zabývala bych se zprávami o klimatickém rozvratu, suchem, erozí půdy a vymíráním živočišných druhů. Je fakt, že každý z nás může přispět svou trochou k tomu, aby se o konkrétních věcech a ekologické úzkosti začalo mluvit jako o relevantních tématech. Jak kdysi řekl Jan Palach – „Každý má bojovat proti tomu zlu, na které sám stačí.“

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

 

Príspevok, ktorý zdieľa Veronika Klesnilova (@veronikaindubai),

Vedci, ale aj rôzne organizácie, vrátane OSN, hovoria o tom, že pre záchranu planéty a života jej obyvateľov musí ľudstvo v čo najkratšom čase podniknúť systémové zmeny. Ako si myslíš, že by v tomto smere mohla vyzerať letecká doprava?

Do dvaceti let má být nárůst pasažérů v letectví dvojnásobný, je tedy klíčové, aby aerolinie omezily nejen produkci CO2, jak jsem již zmínila, ale začaly řešit i další příčiny oteplování, třeba kondenzační stopu. I když se letecká doprava na skleníkovém efektu podílí “pouhými” dvěma procenty, nově vysazené stromy jako kompenzační opatření nemohou stačit, je potřeba začít podnikat zásadnější kroky.

0
Uložiť článok
Komentovať ( 0 )